Pád (italsky Po, latinsky Padus) je největší řeka v Itálii (Benátsko, Emilia-Romagna, Piemont, Lombardie). Je 652 km dlouhá. Povodí má rozlohu 75 000 km².

Průběh toku

Pramení v Kottických Alpách. Teče převážně Pádskou rovinou ze západu na východ. Pod ústím Tanara je koryto Pádu široké 300 až 350 m a je obehnáno hrázemi na ochranu před povodněmi. Podobně jsou chráněna i koryta řady přítoků v Pádské rovině. Ústí do Jaderského moře, přičemž vytváří bažinatou deltu o rozloze 1500 km². Ta se každý rok zvětšuje přibližně o 60 ha.

Přítoky

Největší a nejvodnější jsou levé přítoky Dora Riparia, Dora Baltea, Ticino, Adda, Oglio, které pramení na jižních svazích Alp. Pravé přítoky, které pramení převážně na severních svazích Toskánsko-Emiliánských Apenin a také Přímořských Alp mají obyčejně vody málo (největší je Tanaro) a unášejí mnoho pevných částic.

po

Poloha řeky Pád na mapě.

„Po bacino idrografico“ od NordNordWest

po_letadlo

Řeka Pád z letadla.

Piacenza_po

Řeka Pád v Piacenze.

„I-PC-Piacenza25“ od Szeder László

Vodní režim

Přes veškerá ochranná opatření dochází hlavně po silných deštích k mnohým povodním, při kterých stoupá úroveň hladiny řeky i jejích přítoků o 5 až 10������������������m. Ve 20. století došlo k největším povodním v letech 1951 a 1966. Tyto povodně způsobily velké škody a vynutily si evakuaci obyvatel. Průměrný roční průtok vody v ústí činí 1460 m³/s. Levé přítoky mají největší vodnost na jaře a v létě v době, kdy taje sníh a ledovce v Alpách a způsobují, že na horním toku má Pád alpský vodní režim. Pravé přítoky mají vysokou vodnost na jaře a na podzim. To způsobuje vznik dvou povodňových období na středním a dolním toku Pádu (květen-červen a říjen-listopad). V zimě má řeka obvykle málo vody. Celkové množství unášených pevných částic je odhadováno na 13 až 15 Mt ročně.

Využití

Využívá se na zavlažování. Vodní doprava je možná od ústí do města Piacenza. Řeka je spojená kanály s Milánem (pomohl jej budovat Leonardo da Vinci) a s Benátskou lagunou. Po přítocích (Adda, Ticino) a také splavných kanálech je spojená s velkými jezery (Komské, Maggiore, Gardské). Na řadě jejich levých přítoků byly postaveny kaskády vodních elektráren. Leží na ní města Turín, Piacenza, Cremona.

Kdy, kde a jak lovit

Dobré měsíce pro lov sumců jsou především březen, květen, září a říjen, ale vždy záleží na průběhu samotného roku. Za využití dostatečn��ch znalostí lze rybolov na Pádu provozovat celý rok. Jedním z nejvíce navštěvovaných míst pro rybaření na Pádu je její samotná delta v oblasti měst Adria a Porto Viro. Dále se hodně loví v okolí města Porto Tolle. Zde se Pád dělí na dvě ramena, která obě směřují dále do Jadersk��ho moře. První rameno Po di Gnoca, se nachází na pravé straně po proudu řeky a druhé rameno Po di Maistra o několik set metrů dále na straně opačné. V úseku delty funguje lov sumců především volným driftem, a to buď s vábničkou či bez ní, dále není marné vyzkoušet ani vyvazování a velice pěkné sumce lze ulovit i ze břehu na různé „bójkové“ montáže. Takto zde loví převážně čeští rybáři. I vy můžete vyzkoušet rybolov na Pádu z našich houseboatů. Kromě sumců se rybaření na Pádu zabývá i kapry a parmami. Ojediněle se dají ulovit i cípaly, úhoři a candáti. Vyskytuje se zde i black bass, některé druhy jesetera a zcela ojediněle i velmi vzácná vyza velká. Velice zajímavá místa pro ryba��ení na Pádu se vyskytují u města Corbola, kde odbočuje rameno Pádu s názvem Po di Goro dále do moře, slibná místa jsou i u města Occhiobello, poblíže kterého se do Pádu vlévá řeka Panaro.

zdroj: https://cs.wikipedia.org